Dopadla špatně. Byl jsem tehdy majitelem motoru W750, tzv Budějovičáku. Byl to velice silný motor, původně určený pro armádu. Měl až 27 koní. Navíc ten, který jsem měl já, byl upraven na člun pro rychlou jízdu, měl zkrácenou nohu, ale co neměl bylo dálkové ovládání. Při přípravě dovolené jsem motor prozkoušel na lodi při jízdě, ale to zřejmě bylo nedostatečné. Přidáním plynu sice loď vyvinula vyšší rychlost, takže moje Perla jela v kluzu, ale velmi se zhoršilo ovládání. To jsem bohužel zjistil pozdě. Několikadenní práce přístavního dělníka se konečně změnila v práci lodního kapitána. Přivezl jsem zásoby, rodinu a za zvýšeného zájmu kamarádů v loděnici jsem odstartoval kam jinam než na Slapy. Přidal jsem plyn a loď se zvedla z vody, ale také se zvýšil odpor řízení a to natolik, že jsem v Modřanech nebyl schopen se trefit do“ šlajsny“. Tvrdě jsem zabral, ale jediný výsledek byl, že jsem strhl řízení. Jen taktak se mi podařilo vypnout motor a pak jsem se jen na pádla doploužil z Modřan zpět do „prasečáku“, kde jsme strávili den, já opravami a manželka s dětmi cachtáním ve vodě.Přespali jsme zde a příštího dne mne jeden z mých kolegů z loděnice odtáhl zpět na Zlíchov. Tak skončila moje první dovolená s vlastní lodí. Motor jsem prodal a koupil jsem místo něj Moskvu 10M, která mi sloužila řadu let.
Musím říci, že nikdo z mých kamarádů z loděnice se mi nevysmíval, spíše se mnou soucítili. Domnívám se že řada z nás měla celou řadu podobných zkušeností.