Podobných zážitků, které jsem popsal bylo asi mnohem více. Možná bych měl vyprávět o Janě a Tondovi Nezbedových, kteří parkovali na Sejcích a cpali se fazolemi, o Honzovi Pelechovi (alias Hondy) a jeho Vodníkovi (KdF 166 Schimmwagen), o dalších, kteří jezdili na „stopátý kilometr“ a dalších a dalších…
Sluší se napsat jak jsem skončil já svojí aktivní karieru na své motorové lodi Tercie. Loď potřebovala generální opravu a to by vyžádalo velké prostředky, které jsem tehdy neměl. Rozhodl jsem se rázně skončit a loď jsem rozebral a zlikvidoval. Od té doby se vodnímu motorismu věnuji jako bafuňář a rozhodčí. Jak každý z tohoto povídání zjistí, mám na co vzpomínat.